1. |
Tak mi řekni
03:16
|
|||
|
Řekni, co se ještě může stát
Vidíš mě vůbec po tom všem?
Špatně jsem radil tolikrát
Je z toho ňáká cesta ven?
Tak mi řekni, co teď bude dál
Chceš mě vůbec vidět po tom všem?
Kde všechno krásný zůstává?
Mít ještě aspoň jeden den!
|
||||
2. |
Spícím městem
02:55
|
|||
|
Spícím městem chodím sám
Bezvládná těla míjím, kam se dám
Světla na ulici nějak slábnou
A já kráčím stále dál
Sochy dívek cestou potkávám
Jejich stín za sebou nechávám
To, že se naše oči občas střetnou
Neznamená, že nejsem sám
Únavu na sobě nepoznám
A tak dál na cestě zůstávám
Zatímco všichni okolo mě jen stárnou
Já kráčím stále dál
Jsem tu už dlouho, jsem tu už dlouho, jsem tu už dlouho, tak dlouho, dlouho tu čekám
Tak dlouho, čekám už dlouho a ty víš, že já vím, že tu taky čekáš
Tak dlouho, jsme tu už dlouho, jsme tu už dlouho, tak dlouho, dlouho tu čekáme
Tak dlouho, jsem tu už dlouho a já vím, že ty víš, že tu na tebe čekám
|
||||
3. |
Svý sny
06:55
|
|||
|
Tvym domovem byl barák, co má schodů sotva dvě stě
V zaprášený ulici v tom stověžatym městě
Za oknem do dvora v záři obrazovky
Proseděl jsi tenkrát hodin nejmíň stovky
A marně hledal obzor nad střechou,
Svý sny musíš střežit, střežit, střežit anebo je přežít
... v tomhle se nešetřit
Proseděl jsi kilometry na sedačce v autě
U silnice čekal, kdy konečně naberou tě
Pak na lavičce v parku i pod mostem jsi spal
A na ulici žil a na ulici hrál
A čekal, až se někdo otočí
Svý sny...
A pak jsi stanul v tý strašně velký zemi
Pořád trochu vyjevený všechny dveře otevřený
A až jsi došel tam ke břehu moře
Prostě jsi věděl, že tak je všechno dobře
A zamával jsi rackům nad sebou
Svý sny...
V nonstopu, kde mrkaj automatům oči
Umíš bejt tak dlouho, že se z toho hlava točí
A když na to dojde klidně každej druhej den
A potom za světla, když dostaneš se ven
Tak jen vidíš lidi, jak do práce jdou
Svý sny...
Koliks prošel gaučů, postelí a bytů
Kolik jich bylo, co tě vzalo do úkrytu
Kolikrát ses ráno probouzel s úžasem
Když ses rozpomínal:
„Kde to zase jsem“?
Tak našel jsi tam, co jsi hledat chtěl?
Svý sny...
A teď stojíš pevně sám uprostřed světa
Před očima ti běží každá tvoje věta
Nepoučen ze života a navěky mlád
Připravenej dávat a připravenej brát
Svý sny...
|
||||
4. |
Křik racků
03:47
|
|||
|
Poslouchám křik racků
Když tu sedím si v klidu nad řekou
Je to krásný silný pocit
Když se všechny věci prostě propletou Všechno se protne v jeden čas
Na krátkou chvíli prokletou
Pták řve buď navždy jedním z nás
A já to nechci jen tak nechat za sebou
Jsem na cestě, za zády New York
Vršky domů vzducholoď nadnáší
A já mířím nahoru k těm lesům
Který těžká mlha k ránu zanáší
Abych se setkal s jedním z těch
Co kdysi vystoupali k horám
Aby tam rozmlouvali s Bohem
Pak sešli dolů do údolí k nám
Teď už vím, že se mnohé změní
I když stejně dávno nevím, co bych chtěl
Tak jen napíšu ti dopis na ten cár papíru
Co jsem našel v koši, když hlad jsem měl
Já teď zas musím mnohem dál
Tam, kde bejval můj svět
I když bych se mnohem raděj vrátil
Tam dolů na jih k tobě zpět
Aah... Už jsme tam
Aah... Už jsme tam
Aah... Už jsme tam
Už jsme tam, kde nás chtěli mít
|
||||
5. |
Ty mě můžeš mít
04:32
|
|||
|
Ty mě můžeš mít, když je to věc snadná
Možná mě můžeš mít, ale jestli budeš šťastná
Až tě strhnu dolů za sebou
Strhnu tě dolů za sebou
Strhnu tě doulů za sebou
Možná mě můžeš mít, ale víš co tím získáš?
Že mě nic nezmění, to si můžeš bejt jistá
Strhnu tě dolů za sebou
Strhnu tě dolů za sebou
Strhnu tě doulů za sebou
Ty mě můžeš mít, když je to tak snadný
Možná mě můžeš mít, ale musí ti bejt jasný
Že tě strhnu dolů za sebou
Strhnu tě dolů za sebou
Strhnu tě doulů za sebou
|
||||
6. |
Oceán
04:16
|
|||
|
Na křídlech racků, co ve větru plachtí
Čerstvá bríza vlasy do tváře hází
Přináší lákavou chladivou vůni
Dalekých zemí a neznámých moří
Už tvůj otec zmizel jak nad hrncem pára
Jak za lodí zmizí ta bělavá čára
Co zbylo, to po něm dáš do kupy stěží
Snad jméno tý lodi, co na dně už leží
Když tvůj bratr vyplouvá sám se svou lodí
Na mostě přes záliv dívka stojí
Když z lodi jí mává, smutně se usměje
Do vody za lodí květinu hodí
Pak za bouře na moři lodí to zmítá
Jak tonoucí stébla se stožáru chytá
Když vlny se zavřou nad ním i lodí
Tak holubice bílá z tý pěny se zrodí
Když oceán udeří vlnou
O pobřežní kamennou hráz
Pěna vystříkne až k tvým nohám
Víš, na koho vzpomenout máš
|
||||
7. |
Jen se vznáším
04:14
|
|||
|
Někdy už nestíhám to, jak věci plynou
Jenom se vznáším vysoko nad krajinou
Vylétnu k nebi jako pták
A nemá šanci síla, co nás k zemi strhává
A taky nechávám řeči, ať si plynou
Jen ať se vznáší jak kouř nad hladinou
Já se odrazím ode dna někam dál
A nedotčen tou špínou odplouvám
|
||||
If you like Holy Fanda and the Reverends, you may also like:
Little Green
by Cara Beth Satalino
Cara Beth Satalino's delicately melodic yet resilient indie folk songs sparkle with lyrical wit and hard-won wisdom.
go to album
Pittsburgh artist Merce Lemon makes tender and open-hearted indie pop with echoes of Frankie Cosmos.
go to album
Sweet and honest bedroom pop made with the sparest of instrumentation and topped with poetically melancholy lyrics.
go to album
Forever Only Idaho
by Harrison Lemke
Big, strummy songs that recall the heart-on-sleeve earnestness and lo-fi glory of early Mountain Goats.
go to album
Hooky
by This Frontier Needs Heroes
featured on Bandcamp Radio Sep 10, 2013
go to album
This album speaks to the continuum of African diasporic culture that is central to the vibrant canon of Americana folk music.
go to album
House and Land
by House and Land
House and Land offer a stirring take on classic Appalachian folk; this is delicate, heartfelt balladry.
go to album
